Klíče ve dveřích

„Jak to, že tvůj syn tak rychle roste?”
„To je jednoduché. Každý měsíc mu na stole zvedneme monitor počítače o 3 až 5 cm výše.”

„Chlapče, umíš jezdit na kole?”
„Bohužel ne, pane.”
„Tak mi prosím pohlídej to moje, za chvilku přijdu.”

„Mami, já mám průjem! Mami, já mám sračku!” vzlyká Jurášek.
Matka už se rozčílí: „Tak se z toho neposer!”

Skauti se rozhodli uspořádat sběr, nasbírali dvě tuny papíru. Vedoucí to chtěl odvézt do sběrny, ale neuměl moc řídit. Takže navíc odevzdal dvě tuny železného šrotu.

Inu, to jde takhle chlapeček po ulici a táhne za sebou provázek. Potká ho pán a povídá mu: „Chlapečku, proč za sebou táhneš ten provázek?”
A chlapeček povídá: „Ty vole, a mám ho snad tlačit?”

„Tatínku, jsem těhotná!”
„Maminko, to je radosti! Naše Věruška konečně promluvila!”

Malý Pepíček dostane od tetičky čokoládu. Maminka na to: „Poděkuj!”
Pepíček: „Není za co.”

„Přijela ke mně na prázdniny malá neteř,” svěřuje se žena své přítelkyni. „Když si pochutnávala na svačině, zeptala jsem se jí, jestli se také o mě postará, až budu stará a nemohoucí... Neboj se, teto, já ti něco seženu, aby ses dlouho netrápila, odpověděla mi.”

U oběda si Pepíček chvíli nedůvěřivě prohlíží haši na talíři a pak zhnuseně povídá: „Ta kráva asi měla průjem...”

Je paní a ta má dva syny, jeden se jmenuje Držhubu a druhý Mozek. Mozka poslala na maliny a Držhubu nakoupit. U pokladny se ho prodavačka ptá: „Chlapečku, jak se jmenuješ?”
„Držhubu.”
„Nebuď sprostý a řekni mi, jak se jmenuješ, nebo zavolám policii!”
„Držhubu.”
Paní prodavačka zavolá policii a jeden z policistů se ho ptá: „Chlapečku, jak se jmenuješ?”
„Držhubu.”
Policajti tedy zavolají jeho maminku a ten jeden se jí ptá: „Paní, jak se jmenuje váš syn?”
„Držhubu.”
Tak to zkouší ještě aspoň prodavačka: „Paní, jak se jmenuje váš syn?”
„Držhubu.”
„Paní,” spráskne ruce prodavačka, „kde jste nechala mozek?!”
„Ten šel zrovna na maliny!”